Praha—Firmy po celém světě ztratily svoji schopnost přicházet se skutečnými inovacemi, které podporují jejich růst. Přestože se počet firemních inovací zvyšuje, jde často o tzv. „zombie inovace“, které vznikají jen kvůli tomu, aby byl splněný plán, ale nepřináší firmám žádné výrazné benefity. Důvodem je především to, že firmy se od roku 2020 musely soustředit na řešení mnoha akutních problémů a zapomněly přitom na definování své dlouhodobé obchodní strategie a dlouhodobých cílů. Nevědí tak, kterým směrem se mají v rámci inovacích vydat, a proto se soustředí především na krátkodobé projekty s omezeným dopadem na jejich budoucí výkonnost. Vyplývá to z 18. ročníku studie o nejinovativnějších firmách světa, kterou vydává poradenská společnost Boston Consulting Group (BCG).
Studie každoročně mimo jiné zjišťuje, kolik procent firem řadí inovace mezi své tři hlavní priority a od roku 2022 pomocí speciální metodiky také to, jak jsou firmy na inovace připravené. Letos inovace řadí mezi hlavní priority 83 % firem, což je nejvíce v historii zkoumání. Pouhá 3 % firem jsou ale připravená tyto inovace efektivně proměnit v hmatatelný užitek. Ještě v roce 2022 přitom šlo o pětinu firem.
„Pro to, aby společnosti mohly přicházet s novými nápady, které naruší zaběhnuté pořádky nebo náš pohled na určitou část trhu, potřebují nejprve jasnou vizi a obchodní strategii. Inovace by měly podporovat tuto vizi a směřovat k tomu, jak pomůžou ve střednědobém a dlouhodobém horizontu naplnit hlavní cíle firmy. Bez jasného cíle není ani jasného výsledku a firmy nevědí, jak mají nové nápady využít ve svém byznysu, nebo zjistí, že jejich implementace přináší jen omezené výsledky,“ říká Jiří Švejcar, partner společnosti Boston Consulting Group.
To ostatně vyplývá i z průzkumu BCG, podle kterého firmy označují jako hlavní výzvu pro své inovace právě nejasnou nebo moc širokou firemní strategii. 52 % firem uvedlo, že jde v této oblasti pro ně jde o jednu ze tří největších překážek, následovaly vysoké náklady na kapitál (47 %) a nedostatek talentů (44 %). A pouze každá osmá firma (12 %) uvedla, že má propojené obchodní a inovační strategie tak, že to přináší skutečný dopad. Přesto se pouze třetina firem plánuje věnovat obnově své inovační strategie. Většina plánuje nadále optimalizovat své interní procesy, případně zvýšit počet inovačních aktivit. To samo o sobě ale nebude stačit.
Příkladem dobré praxe mohou být třeba Nvidia, Novo Nordisk, Lilly a další
To, k jakým úspěchům vede jasná vize a strategie a na ně navázané inovační úsilí, lze ukázat například na společnosti Nvidia, která je pro rok 2024 nejinovativnější firmou roku, která byla založena s cílem stát se jedničkou na poli akcelerovaných výpočtů a která je dnes nejhodnotnější firmou na světě. Ta už v roce 2012 přesunula své hlavní inovační úsilí od sektoru počítačových her na oblast čipů pro umělou inteligenci. Toto úsilí přineslo hlavní ovoce až o dalších 10 let později. Podobný příběh nabízí také příběh společností Novo Nordisk a Lilly, které už v 90. letech začaly zkoumat možnosti využití nových léků proti cukrovce k léčbě obezity. Zpráva BCG tyto i další příklady správného řízení inovací rozvádí ve svém reportu podrobněji.
Téměř všechny firmy už experimentují s generativní AI, ve velkém měřítku ji využívá ale jen 8% z nich
Pokud se bavíme o inovacích, neobejdeme se bez všudypřítomného tématu generativní umělé inteligence. S tou nyní experimentuje 86 % všech dotazovaných firem, ale pouze 8 % z nich už ji využívá ve velkém měřítku a s výraznými dopady na obchodní výsledky. Generativní umělá inteligence může výrazně pomoci všem firmám, a to především v kombinaci s prediktivní AI. Dohromady totiž podle BCG fungují jako dvě mozkové hemisféry – jedna je analyticky zaměřená, druhá je kreativní – a teprve když se využívají současně vznikají ty nejpřevratnější a nejužitečnější nápady.
„Generativní umělá inteligence je sice středem zájmu většiny firem, očekávání ale většinou dalece přesahují časovou i finanční investici, kterou firmy do této rychle se rozvíjející oblasti dávají. Již v minulých reportech jsme pozorovali, že Evropa v inovacích zaostává za Amerikou a Asií a bohužel se to opakuje a prohlubuje i s GenAI. Přísnější EU regulace je ale jen malou částí problému, většinou je to spíše laxní přístup samotných firem, které nejsou připraveny skutečně výrazně změnit svoje zavedené postupy nebo to nečiní dost rychle,“ říká Jiří Švejcar z BCG.
BCG identifikovala ve své zprávě více než 30 konkrétních aktivit, ve kterých může generativní umělá inteligence pomoci a 10 nejdůležitějších rozepsala blíže. Všechny tyto aktivity přitom souvisí s procesem přehodnocování toho, jak společnosti dosud fungují a jak by měly fungovat v budoucnu. Generativní AI je například efektivní při testování strategických předpokladů firem, hledání nových souvislostí na měnícím se trhu a dovede tak firmy i upozornit na to, že jejich strategie zastarala. Pomáhá také velmi dobře identifikovat nebo prozkoumat oblasti, na které by se v rámci firmy měly u inovací zaměřit a dokáže efektivně zpochybňovat inovační nápady na jejich začátku, aby se rozvíjely jen ty opravdu slibné. Konkrétnější popis možností umělé inteligence i konkrétní příklady využití v konkrétních firmách jsou opět součástí kompletní zprávy.
Studie ke stažení zde
BCG
Markéta Klimešová
Marketing Communications Manager
Společnost Boston Consulting Group spolupracuje s vedoucími představiteli byznysu a veřejné sféry na řešení jejich nejpalčivějších problémů a pomáhá jim maximálně využít příležitostí, které se jim naskýtají. Společnost BCG je průkopníkem v oblasti strategického poradenství s tradicí sahající do roku 1963. Dnes pomáhá klientům zavádět transformační přístupy, které přinášejí prospěch všem zainteresovaným stranám.
Naše různorodé týmy rozprostřené po celém světě mají bohaté zkušenosti v jednotlivých oborech a funkčních oblastech podnikání a přinášejí šíři inspirativních pohledů, které zpochybňují současný stav věcí a uvádějí do pohybu změny. BCG nabízí moderní poradenské služby a řešení v mnoha oblastech včetně technologií, designu a investic do digitálních projektů. Naše poradenství je založeno na jedinečném modelu spolupráce napříč firmou a přes všechny úrovně klientovy organizace s cílem pomoci klientům uspět a zlepšit svět, ve kterém žijeme.